Energetická náročnost budov |
Vývoj směrem ke stavebním konceptům budov s velmi nízkou energetickou náročností je neodvratnou nutností, což platí zejména v podobě výstavby nové. Parametr ENB se však významně dotýká i budov s již implementovanou vysokou energetickou náročností vlivem historického vývoje i chybných projektových řešení, užitím nevhodných materiálů, realizačních vad i údržby (viz Program snižování energetické náročnosti budovy). Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)Je formou dokumentu a výpočtu o energetické náročnosti budovy dle legisla-tivního rámce vymezeného vyhláškami č. 177/2006 Sb. a č. 148/2007 Sb., když energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodané energie potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení při jejím standardizovaném užívání bilančním hodnocením. Klasifikace ENB spadá do klasifikačních tříd A-G s vymezenými hranicemi. Poměrně významnou změnou vycházející ze směrnice EP a Rady č. 2010/31/EU je rozšiřena nutnost provedení energetické certifikace i pro byty a budovy se součtem podlahových ploch nad 50 m2 v případě záměru je prodat či prona-jmout. PENB musí mít všichni stavebníci a vlastníci budovy prokazující dodržení obec-ných technických požadavků na výstavbu. Energetický štítek obálky budovyJe termínem legislativně upraveným i v aktuální verzi ČSN 730540-2 a jeho účelem je klasifikace budovy z hlediska prostupu tepla obálkou budovy, která se stanovuje prostřednictvím požadované normové hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem,rq a hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla stavebního fondu Uem,s. Cílem je informace o skutečnosti, zda budova splňuje podmínky energeticky vyhovujícího objektu, když klasifikuje budovu do sedmi kategorií. Zpracování a používání energetického štítku není ze zákona povinné. Energetický audit budovy (EAB)Je souborem činností vedoucích ke zpracování souhrnného informačního do-kumentu o stavu budovy, způsobu využívání energie, hospodaření s energií a energetickém hospodářství, jehož cílem je zhodnocení aktuálního stavu a definice aspoň dvou úsporných variant, a to z pohledu energetického, ekonomického i environmentálního. Obsah energetického auditu je formálně vymezen zákonem č. 406/2000 Sb. v aktuálním znění a později prováděcími vyhláškami č. 213/2001 Sb., později novelizované vyhláškou č. 425/2004 Sb. takto:
Zpracování energetického auditu je vyžadováno při jakékoli žádosti o finanční dotaci ve vztahu k energetické podstatě budovy. |