Tepelný most |
Patří mezi elementární, časté a rozhodně závažné vady konstrukční skladby staveb budov a lze jej charakterizovat výrazně vyšším tepelným tokem než v blízkém okolí v rámci dané konstrukce. Tato místa se projevů v interiéru lokálním snížením teploty vnitřních povrchů a stávají se tak kromě jiných přímých důsledků v kategorii užitných vlastností budovy podle tepelných bilancí a mikroklimatu budovy také náchylnějšími pro povrchovou kondenzaci vodních par a předzvěstí vzniku plísní. Míra tepelné energie, která takto unikne tepelným mostem je úměrná rozdílu teplot na rozhraní prostředí (obálka budovy). Podstata vznikuZjednodušeně lze rozlišit tepelné mosty na dvě základní skupiny:
Při předpokladu, že tepelná energie se šíří konstrukcí cestou nejmenšího odporu, když množství této energie, která prostupuje konstrukcí je úměrné teplotnímu spádu. Potom lze rozlišit prostupy tepla jednorozměrné (jednou rovinou), dvourozměrné (dvě roviny – styk dvou konstrukcí) a třírozměrné (tři roviny – rohy). Největší potenciál vzniku snížení vnitřních povrchových teplot proto hledejme v místech, odkud se může šířit teplo více směry (rohy). ... jsou vidět Typická místa vznikuPotenciálních míst vzniků tepelných mostů je v rámci budovy dle její konstrukční skladby skutečně celá řada, nicméně existují místa, kde pravděpodobnost existence tepelného mostu konverguje k jistotě a spíše než vady materiálů jsou původem chyby projektové, technologické nebo jen realizační.
A mnohé z nich jsou odstranitelné pouze s významnými dodatečnými náklady či dokonce vůbec. |