Typické vady průvzdušnosti budov

Příčiny vad

Korespondují s podstatou počátků měření průvzdušností budov, rozvojem legislativního rámce v této oblasti, ale zejména nástupem trendu výstavby budov s velmi nízkou energetickou náročností, což lze zároveň označit za jistý přelom v kontinuálním posuzování měřitelnosti a efektivní dosažitelnosti požadovaných parametrů průvzdušnosti budov. Níže uvedené základní okruhy vad, jsou proto výběrem typických.

• Nízká úroveň návrhu řešení či spíše jeho absence – není-li dostatečně určitě formulována podstata skladby konstrukce obálky (difuzně otevřená či uzavřená) včetně detailních řešení prostupů jednotlivými vrstvami konstrukce obálky včetně přesné specifikace těsnících opatření (zejména rozvody TZB, přerušená parozábrana mezi podlažími, atd.), lze předpokládat významnou realizační improvizaci a netěsnosti. V tomto případě má zejména metoda B ověřování průvzdušnosti význam strategický;
• Nedodržení jakosti jednotlivých dílčích stavebních subdodávek, ale zejména jejich sled z hlediska možnosti narušení struktury konstrukce obálky budovy zásahem nerespektujícím požadavek vzduchotěsnosti používáním netěsných instalačních prvků – mřížky, instalační krabice, neutěsněné prostupy, nedůslednou instalací v obtížně přístupných místech, zejména na styku svislých konstrukcí pláště a krovu, náhodně navazujícími stavebními pracemi, atd.
• Absence kontroly průvzdušnosti ve vybraných fázích výstavby či později v rámci údržby (viz Provozní diagnostika budov).

Typické projevy vad

• zvýšení nákladů na udržení tepelné pohody vlivem nárůstu tepelných ztrát budovy;
• riziko nárůstu vlivu kondenzace uvnitř konstrukcí obálky budovy způsobené nahodilým šířením vlhkosti konstrukcí;
• ovlivnění mikroklimatu budovy existencí proudění chladu, sáláním z ochlazovaných ploch i zhoršením jejích akustických vlastností;
• snížení živostnosti vlivem konstrukčních degradací v okolí netěsností;
• neřízený rozsah provětrávání budovy nad optimální řízený rámec, atd.

Příklady vad

(1) Výplně stavebních otvorů v obálce budovy

Projevují se zpravidla v podobě vady výrobku samotného (zpravidla průvzdušné zasklívací spáry či průvzdušnost funkční spáry je nad rámcem akceptovatelného součinitele spárové průvzdušnosti ), ale častěji jako vada montáže (připojovací spáry mají průvzdušný charakter, což je více zřejmé v lehkých plášťových konstrukcích i nedostatečný tepelněizolační).

Není výjimkou, že bezvadné výrobky či materiály jsou znehodnoceny jejich neodborným zabudováním do stavby.

(2) Střešní plášť

Hlavně vzhledem k významnému podílu na celkovém rozsahu pláště budovy a v otázce průvzdušnosti zejména s ohledem:

• na styčná místa konstrukce krovu a svislých konstrukcí;
• na detaily konstrukcí krovu v případě jejich použití v interiéru (průchody kleštin, krokví plášťovými vrstvami do interiéru) a nutností dokonalého vzduchotěsného řešení;
• na obtížně přístupná místa krovní konstrukce z hlediska tepelněizolačního i vzduchotěsnosti (např. vrcholové trámy).

(3) Průvzdušné průchody systému TZB

Uvažované na rozhraní obálky budovy v podobě použití nevhodných materiálů i montážních postupů. V tom zejména trubkové systémy i kabeláž elektroinstalace, odvětrání ZTI, neutěsněné průchody VZT systémů, komínových těles, atd.

(4) Chybějící vzduchotěsnící vrstva v části obálky budovy

Týká se míst napojení konstrukcí pláště, těžko přístupných míst, konstrukčních detailů mezipodlažních a vyústěných do lehkého obkladu.

(5) Nahodilé vady vzduchotěsnící vrstvy