Průvzdušnost obálky budovy

Je termínem souvisejícím se šířením vzduchu a zejména vodních par konstrukcí a budovou (obálkou budovy), souvisí s termínem „vzduchotěsnost" a obecně se jedná o vlastnost propouštět vzduch, a to nejméně za podmínky existence cesty k proudění vzduchu či ještě lépe vedení tepla konvekcí a dále za podmínky existence tlakového rozdílu na rozhraní konstrukční vrstvy obálky budovy.

Určení průvzdušnosti

Průvzdušnost či vzduchotěsnost obálky budovy není možné určit výpočtem, spolehlivě ji lze ověřit pouze měřením, když podstatou stanovení parametru průvzdušnosti obálky budovy je ověření intenzity celkové výměny vzduchu (n50) při definovaném tlakovém rozdílu a ve smyslu metodiky vymezené experimentálně podle ČSN EN 13829. Ale i použití alternativní hodnotící veličiny vzduchové propustnosti dle TNI 730329, je v souladu s ČSN EN 138729.

Meze průvzdušnosti

Až na výjimečné případy není cílem, aby průvzdušnost měla nulovou úroveň, když doporučené hodnoty na průvzdušnost jsou součástí těchto základních tepelně technických norem:

• ČSN 73 0540-2 - Tepelná ochrana budov – Požadavky
• TNI 73 0329 – Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou spotřebou tepla na vytápění – Rodinné domy
• TNI 73 0330 – Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – Bytové domy

Příklady vad průvzdušnosti

Vady průvzdušnosti

Předmětem ověřování parametrů průvzdušnosti jsou především defekty v netěsnostech obálky budov z kategorie neznámých, neočekávaných a nechtěných, jejichž původ může mít různou podstatu, a to:

• vadami návrhu řešení;
• vadami realizačními a vznikajícími v průběhu výstavby;
• absencí mezioperační kontroly průvzdušnosti či vadami kontroly, je-li prováděna;
• vadami způsobenými nahodilým poškozením v průběhu jednotlivých subdodávek stavebních prací;
• vlivem nedostatečné údržby či poškozením v průběhu užívání stavby.

Netěsnosti v obálce budovy vznikají do značné míry nahodile, takže bývá obtížné dopředu odhadnout jejich četnost, rozsah a vlastnosti, nicméně k typickým patří zejména neutěsněné prostupy TZB, defekty parozábrany, neutěsněné spáry mezi stavebními dílci, nevzduchotěsné spáry výplní stavebních otvorů, atd.). Více viz typické vady průvzdušnosti.

Důsledky vad průvzdušnosti

Odstranění „nechtěných" netěsností v plášťových konstrukcích budovy není v rozporu s hygienickými požadavky na přívod čerstvého vzduchu do budovy – ten má být zajištěn řízenou formou, nicméně tyto netěsnosti mají řadu negativních důsledků, jež je potřeba systematicky a zejména včas eliminovat:

• snížení účinnosti větracího systému
• zvýšená tepelná ztráta budovy
• zvýšené riziko kondenzace uvnitř konstrukce způsobené intenzivním transportem vlhkosti
• urychlení degradačních procesů v okolí netěsnosti a snížení životnosti celé konstrukce
• snížení kvality vnitřního prostředí vlivem proudícího chladného vzduchu (průvan)
• snížení kvality vnitřního prostředí v důsledku ochlazení vnitřního povrchu v místě netěsnosti
• zhoršení akustických vlastností konstrukce