Jak to děláme

Podstata zkoušky

Základní metodika měření průvzdušnosti budov je stanovena v rámci ČSN EN 13829 a spočívá v měření objemu vzduchu, který uniká netěsnostmi obálky budovy, a to tak, že je postupně automaticky vytvářena škála vymezených tlakových diferencí interiéru a exteriéru měřené obálky a za jejich udržování je zaznamenáván objem vzduchu unikající dle povahy měření (podtlakové, přetlakové) vně či dovnitř měřené obálky budovy. Výsledky jsou poté zpracovány, je určena celková průvzdušnost objektu vymezeného jeho obálkou a porovnány s nejvýše přípustnými hodnotami intenzity výměny vzduchu (n50) dle ČSN 730540-2, popřípadě alternativně i s využitím alternativní hodnotící veličiny – vzduchové propustnosti (q50) dle TNI 730329.

Metody zkoušky

Jsou vymezeny ČSN EN 13829, a to jako tzv. přípravné měření (metoda B) a certifikační měření (metoda A)., když se vzájemně liší rozsahem přípravy budovy před měřením

Měření dle metody B vzduchotěsnosti obálky budovy a je prováděno jako měření průběžného charakteru, při dokončení všech plášťových konstrukcí budovy včetně vzduchotěsné vrstvy s jednoznačným prvotním cílem najít netěsnosti a opravit je. K tomuto typu měření musí být provedeny specifické přípravné práce (uzavřením všech záměrných větracích otvorů – např. větrací mřížky a dokonalým utěsněním všech ostatních záměrných, i jen dočasných, prostupů obálkou budovy – např. prostupy ZTI, kabelové svazky, komínové průduchy, vzduchotechnika, atd.) a pro tento účel používáme speciální těsnící prostředky (fólie, lepicí pásky, tmely, speciální zátky či vaky k vyloučení všech netěsností z důvodu stavební neukončenosti).

Těsnící materiály

Měření dle metody A je prováděno jako certifikační měření u kompletně dokončené stavby budovy s jednoznačným cílem stanovit konečnou hodnotu celkové průvzdušnosti budovy v běžném provozním stavu a do měření tohoto typu nelze zasahovat jakýmkoli utěsňováním (tj. např. digestoře, krby, větrací mřížky, atd.) a budova je měřena ve stavu běžně užívaném.

Výběr jednotlivých metod a postupů není zcela určitě a shodně vymezen národní legislativou, když např. ČSN 730540-2 neuvádí požadavek výběru měřící metody pro ověření doporučených hodnot, zatímco TNI730330 zcela určitě vymezuje požadavek měření vzduchotěsnosti budov po jejich dokončení metodou B. Variantní použití je poté dáno účelovým a zdůvodněným postupem poskytovatele měření s předpokladem jeho odborné erudice.

Průběh zkoušky

Výběr místa pro osazení teleskopického rámu k vzduchotěsnému osazení ventilátoru s automatickým řízením výkonu (zpravidla dveřní otvor);
Kompletace měřící aparatury (venkovní a vnitřní snímače tlaku a teploty) včetně ověření rychlosti větru v exteriéru (hranice pro akceptovatelnou chybu měření je do 6m/s);
Výchozí nastavení měřícího systému zadání dat o měřeném objektu (nutným je objem měřeného prostoru – otevřená vytápěná část obálky budovy);
Měření – střídavé vytváření podtlaku/přetlaku až na úroveň definovaného tlakového rozdílu na rozhraní uvnitř/vně obálky budovy, poté je tato tlaková diference udržována řízenou dodávkou vzduchu unikajícího netěsnostmi a má se za to, že objem vzduchu dodaného po započetí samotného měření dosažením stanoveného tlakového rozdílu je roven objemu vzduchu unikajícího obálkou.
Průběžný záznam tlaku a teploty vně i uvnitř obálky.
Výsledek měření je přepočten do podoby parametru průvzdušnosti obálky prostřednictvím měřící aparatury okamžitě po ukončení měření.
Doba trvání této fáze měření je v řádu minut.

Lokalizace vad

U metody typu B v jejím průběhu;
Místa výskytu – nejčastěji výplně stavebních otvorů všeho druhu, kontaktní místa parozábran s ostatní konstrukcí, základové konstrukce a podlaha, složité krovní konstrukce, rozvody TZB procházející obálkou budovy, atd.);
Metody lokalizace netěsností – jako účinnou a nejjednodušší se jeví plocha dlaně či navlhčené dlaně, nejčastěji speciální termické anemometry proudění vzduchu, vizuální metodu používající vyvíječů kouře výjimečně, často pro skutečně velmi účinná měření, ale při akceptovatelném rozdílu teplot na rozhraní obálky budovy termografickou techniku;
Odstranění vad je vhodné provést bezodkladně;
Opakované měření - měření dle metody A i B je prováděno stejnou měřící sestavou, postupem i prostředky, ale opakovaným měřením dle metody B je možno dosáhnout optimálního odstranění všech zjištěných netěsností ve fázi, kdy jsou ještě reálně či nízkonákladově odstranitelné.